Puťák

16. 6. - 18. 6.

fotogalerie zvadlo


Letos na puťák vyrazila jen malá družinka nejodvážnějších Oftalmáků. Vlak nás zavezl do Štěpánovic, odkud jsme se vydali dál podél trati směrem k Doubravníku. Počásí nám příliš nepřálo, a tak nás již po chvíli zastihla přáháňka, kterou jsme přečkali v improvizovaném přístřešku z pláštěnek. Naštěstí nešlo o žádný velký liják, tak jsme mohli po chvíli pokračovat dál.

Kousek za Boračí nás čekal cíl cesty, totiž takový malý útulný srub schovaný v lese. Mělo to ovšem malý háček, nácházel se na druhém břehu Svratky. Ale hlavně jsme nevěděli přesně kde. Tak nám nezbývalo nic jiného než se přebrodit s hledat. A taky jsme ho našli.

Sbírání dřeva v promoklém lese bylo trošku náročné, ale i s tím jsme se poprali, tak nám pak už nic nebránilo opéct si na ohni špakáčky k večeři. Večer nám ještě zpříjemnilo hraní na kytaru, a pak jsme se mohli konečně odebrat do svých spacáku ve srubu nebo kolem ohýnku.

Po probuzení jsme se podělili o dobroty, co každý přinesl na snídani, a takto posilnění jsme mohli zase vyrazit. Už se nám ale nechtělo brodit zpět, tak jsme vydali po břehu k nejbližšímu mostu. Akorát ten most vedl z areálu bývalé továrny, který nebyl tak úplně opuštěný. Jaké to bylo překvapení, když nás přivítal hlídačův vlčák. Hlidač nám ale odemkl bránu a my za štěkotu přivázeného psa prchali po mostě pryč. Za Prudkou jsme si zkrátili a ozvláštnili cestu pochodem železničním tunelem, no asi jsme tam neměli co dělat, tak pšššt.

Po takové dlouhé cestě vyhládne, vrhli jsme se proto do vaření bramborového guláše v kotlíku. "Pronajali" jsme si k tomu ohniště u jedné chaty u cesty. Guláš se moc povedl, ale už bylo potřeba pospíšit na vlak z Nedvědice domů.